Poprosil jsem Český hydrometeorologický ústav o odpovědi na následující otázky:

1. povolení k vypuštění je nutné, kde tedy vyřídit
2. jak probíhá koordinace s řízením letového provozu
3. jsou známé nějaké kolize s letadly
4. jak vysoko a daleko se Vaše balóny dostávají
5. na jakých kmitočtech přesně Vaše sondy vysílají
6. kolik váží prázdný balon, kolik sonda, čím se to plní, jaké jsou baterie
7. kolik takové jedno vypuštění asi stojí a jestli se Vám sondy vracejí (dvě staré mám doma)


A neočekávaně mi přišla blesková odpověď:



Dobry den,
problematika Vaseho dotazu spada do pusobnosti Aerologickeho
oddeleni a proto Vam odpovidam ja.

ad.1. Historicky (vice nez 40 let) se start meteorologickeho balonu
s podvesenou meteorologickou radiosondou povoloval na
dispecerskem pracovisti APP/RLP (oblastni priblizeni), na tzv.
Approache. Mezi CHMU a RLP existovala dohoda, ktera navzajem
definovala pravidla pri telefonickem povolovani startu naseho
balonu. Vse se samozrejme delo v ramci pravidel ICAO. Postupem
casu, jak se modernizovaly predevsim radiosondy, doslo k takove
miniaturizaci, ze se diky jeji hmotnosti dostala, v ramci sekce
neobsazene volne balony podle ICAO, do kategorie LEHKY a pro ni
neni povolovani startu nutne. Take doslo ke zmenam v konstrukci
letadel v oblasti jejich mechanicke odolnosti. Na zaklade navrhu ze
strany RLP/UCL (Urad pro civilni letectvi) byla nove posouzena
nutnost povolovani startu nasich balonu a vznikla nova dohoda mezi
CHMU a RLP. Vec byla vyrizena k vsestranne spokojenosti
prostrednictvim publikace AIP CR ENR 5.3 (jine cinnosti
nebezpecne povahy), kde jsou uvedeny zakladni parametry nasich
mereni (zemepisna poloha mista vypousteni, vyska sondaze,
casove rezimy, rozmerove a hmotnostni parametry sond i balonu).
Mimoradna a ozonova mereni (vetsi hmotnost sondy s ozonovym
cidlem) se provozuji na zaklade podkladu predanych z CHMU na
Mezinarodni kancelar NOTAM CR vydanim zpravy NOTAM.

ad. 2. V soucasnosti (od dubna 2006) se tedy koordinace rutinnich
vystupu jiz neprovadi a podklady pro NOTAM se predavaji s
patricnym predstihem na Leteckou informacni sluzbu RLP.

ad. 3. Na nasem pracovisti, ani od nam znamych zahranicnich
kolegu jsme nezaregistrovali zpravu o takove kolizi. Ani ze strany
RLP nebyla poskytnuta zadna informace o znamem realnem
nebezpeci kolize mezi meteorologickym balonem a letadlem.

ad. 4. Nami vypoustene balony bezne dosahuji vysku nad 30km,
zaznamenany rekord u nas byl 43km. Dosazenou dalku jsme
schopni slededovat jen do ukonceni mereni. Protoze to ale pro nas
neni dulezity prvek, tuto hodnotu nijak nezaznamenavame. Citlivost
prijimaciho systemu a vykon vysilace radiosondy by mel garantovat
funkcnost celeho systemu minimalne do vzdalenosti 250 km. V
praxi jsme dosahli i vetsi vzdalenost, pochopitelne pri silnem vetru
z jednoho smeru (dano aktualnim stavem atmosfery). Protoze i pri
volnem padu sondy po prasknuti balonu (dalsich 20 az 30 minut) je
tato dale unasena vetrem, skutecne misto dopadu muze byt i vice
nez 300 km daleko.

ad. 5. Vysilac radiosondy je preladitelny v pasmu 400 az 406 MHz,
urcenem take pro pomocne pohyblive meteorologicke sluzby. Od
CTU mame prideleny dva kmitocty, 4xx.xxx MHz a 4xx.xxx MHz,
skutecna frekvence je dana stabilitou ladeni vysilace.

ad. 6. V soucasnosti pouzivame standardne balony o hmotnosti
800 g, pro ozonova a specialni mereni 1200 g. Plni se vodikem.
Sondy maji hmotnost 305 az 345 g (podle typu) a ozonosondy
2185 g. Baterie se pouzivaji nalevne horcikove a suche alkalinove o
napeti 9 nebo 20 V.

ad. 7. V soucasnosti se ceny balonu pohybuji podle typu v
hodnotach 1370.- a 3610.- Kc, radiosondy 4880.- a 8010.-Kc, cidla
ozonu a radioaktivity stoji vice nez 24000.-Kc, ozonovy interface
kolem 5900.-Kc a padacek pro ozon kolem 500.-Kc. Standardni
sondy jsou urceny na jednorazove pouziti a proto se jejich
vracenim nezabyvame. U ozonovych mereni, kde hlavne cidlova
cast, chranena tlustostennym polystyrenovym obalem, ma nadeji
na preziti, opatrujeme sondu Naleznim listkem s pokyny pro
pripadneho nalezce. Nalezne (spise prispevek na postovne) cini
400.-Kc a zhruba tretinu ozonovych sond nalezci vraci.

Pokud by pro Vas byly dulezite i dalsi informace, s duverou se na
nas opet obratte.

Vami uvedena akce nemeckych radioamateru byla pravdepodobne
konzultovana s jejich narodnim uradem pro letecky provoz. Z praxe
vime, ze zejmena reklamni agentury disponuji podobne velkymi
reklamnimi balony. Jak takove balony skonci, muzeme jen
spekulovat. Kategorie ohrozeni leteckeho provozu podle ICAO je
hlavne urcena hmotnosti balonu, uzitecneho nakladu a pevnosti
spojovaciho lanka. Druha vec je osobni pocit odpovednosti pri i
hypotetickem ohrozeni zdravi a zivota cestujicich v letadle pri
poradani podobnych akci. Proto bych doporucoval Vas pripadny
zamer predem konzultovat s RLP (http://www.ans.cz/index.htm).

S pozdravem Pavel Zarsky
vedouci OA





Tímto panu Pavlu ŽÁRSKÉMU velice děkuji a budu vytahovat další vědění.
Přesné kmitočty sond mám k dispozici pro éterově nezávadné zájemce.

[ok1dub.sweb.cz]
jak ten létací aparát vypadá

[climate.envsci.rutgers.edu]

[ok1dub.sweb.cz]

V přílohách, pro snadnější představu, je několik fotografií. Jedna ukazuje typ standardní radiosondy v kontrolním zařízení. Vpravo je sonda, jejíž obal se skládá z modrého kartónu a hliníkového rámečku, který slouží i jako protiváha modré antény v pravém dolním rohu. V levém dolním rohu je bleděmodrý odvíječ se závěsnou šňůrou. Pro snadnější start, zejména za velkého větru, je šňůra smotána a během několika minut po startu se zcela rozvine na délku 60 m, aby byla opravdu měřena teplota volné atmosféry a ne ohřátý vzduch o rozehřátý balón vlivem slunečního záření. Radiosonda se na tak dlouhém závěsu pohupuje s periodou asi 5 vteřin a při navigaci sondy pomocí systému GPS se musí toto pendulum složitě softwarově eliminovat. Sonda se pochopitelně otáčí na šňůře i kolem své svislé osy a při vhodném natočení hliníkového rámečku přímo odráží dopadající sluneční záření. Někdy se dá zahlédnout i ozářená závěsná šňůra. U nás používané balóny jsou od japonské firmy K.K.S.. Cituji z technických podmínek: váha 800 g, vzestupná rychlost 350 m/min, zaručená výška 30 km, průměr na zemi 162 cm, průměr při prasknutí 697 cm, tloušťka stěny 5.4 mikronu, materiál nebarvený latex. Protože je před prasknutím stěna velmi tenká, nelze světelné efekty jednoznačně definovat a asi závisí na více okolnostech. Také efekt při prasknutí je popsán poměrně přesně. Balón se obvykle po překročení meze pevnosti materiálu roztrhne na mnoho malých kousků a vytvoří poměrně velký oblak spolu s klouzkem, který se dovnitř balónu přidává, aby nedocházelo při skladování k slepování jeho stěn. Tento oblak se rozplývá velmi pomalu a zvolna "plachtí" k zemi unášen větrem. Popisovaný dojem temného většího tělesa už může být kontrastním efektem vznikajícím na sítnici oka a možná i za přispění vůle uvidět toho více než realita nabízí. Pokud je balón celý, je možné, že silně září (silněji než Venuše) jen obě části stěny obrácené přímo k slunci a zbytek je opravdu temnější. V příloze je i ilustrační foto prasknutí meteorologického balónu, stažené před časem z webovské stránky nějakých zahraničních astronomů. I my občas, i prostým okem, zahlédneme volně padající radiosondu.

[frailea.chmi.cz]
tak a tady je zbytek, co nevíte

Dobrá práce! Řekl bych vyčerpávající zodpovězení důležitých otázek.

Tady mi pan Žárský napsal další pro radioamatéry velice zajímavé informace:

--------------------------------------------------------------------
Dobry den,
s potesenim jsem prijal Vas dalsi zajem o radiosondy.

Prijimaci antena je tvorena 17 "tistenymi" dipoly v polokouli.
Sestává z osmi antén s azimutovym krokem 45° ve dvou elevacich
a jednou pro prijem shora. Antenni system je pripojen koaxem a
ten zajistuje i napajeni predzesilovacu a ovladani elektronickeho
antenniho prepinace. Ten zajistuje, spolu s AFC, zpracovani
signalu z toho antenniho segmentu, ktery ho ma nejlepsi.
Dve frekvence mame z duvodu pripadneho ciziho ruseni na
primarnim kanale a nebo z duvodu nutnosti sledovani dvou sond
najednou (napr. pri srovnavacich merenich, pri poruse nektereho z
cidel nelze sondu ve vzduchu vypnout a nasledne vypustena dalsi
sonda by nemohla vysilat na stejnem kmitoctu). Standardni sonda
po prasknuti balonu pada volnym padem, padak ma jen tezsi
ozonova sonda a obe behem padu stale vysilaji. Baterie by mela
postacit na 3 hodiny provozu, predstartovni priprava prodluzuje
dobu napajeni maximalne o 1/2 hodiny a doba letu je bezne 90
minut (maximalne po 120 minutach system sledovani automaticky
ukonci). Proto i na dobu padu je zajisteno napajeni. U novych
digitalnich modelu radiosond s GPS navigaci je mozne pri
predstartovni priprave SW nastavit dobu provozu v minutach. Po
teto dobe se vysilac sam vypne. Tuto funkci ale u nas
nevyuzivame. Ty 2 hodiny ve vzduchu jsou bezne maximum, ale za
urcitych okolnosti - balon "plave" a nebo pad je brzden vetsimi
zbytky balonu, se muze tato doba prodlouzit. Presne to
nesledujeme, po skonceni mereni, vetsinou z duvodu prasknuti
balonu, se dalsi sledovani sondy prerusi, protoze se snazime
namerena data co nejdrive zpracovat a odeslat do "sveta".

S pozdravem Pavel Zarsky
-----------------------------------------------------------------

Sranda že? Pádová rychlost tý sondy (300gramů) vychází 60km/h. A padák nemá! Dobrá loterie! Pražáci a Prostějováci musí mít pobitý auta :-)

Poslední díl o meteosondách, výběr z emailu:

Pavel ŽÁRSKÝ z oddělení aerologických a přízemních pozorování:

Standardní sonda se po demodulaci projevuje jako nepřetržitý sled několika tónů v intervalu zhruba 1 a 1/4 vteřiny, což je také frekvence předávání dat z jednotlivých čidel i referenčních bodů. Sondy s GPS navigací jsou již zcela digitální a akusticky již nejsou nijak výrazné (nepřetržitý pískot vzniklý demodulací plynoucích digitálních dat).
Vojenský systém sice využívá stejné principy, ale v některých parametrech se zásadně liší. Systém musí být mobilní a nezávislý na provozování cizích navigačních systémů v případě použití meteorology, chemiky a kanonýry. Proto jim standardně slouží pro zjišťování polohy sondy za letu radioteodolit a kvůli rozměrům anténního systému Ž˙w
235se spojení provádí na frekvenci 1680 MHz. Další parametry sondy jsou již stejné s tou civilní. V zahraničních misích používají stejný systém jako my, u GPS sond i military systém s filtrem pro vyloučení umělého "rozmítání" signálů zhoršujících přesnost zaměření při volně používaném civilním použití.

Použití padáčků u "malých" sond se řídí i ve světě národními předpisy. Pokud sonda padá z výšky 30 km , je její počáteční rychlost v řídké atmosféře několikanásobně vyšší a postupně se pád aerodynamicky přibržďuje na přijatelnou hodnotu. Tvrdí se, že rychlost pádu těsně nad zemí je totožná s rychlostí podobnou vyhození rukou do výšky několika metrů.

My foukáme balony podle jejich vznosné síly, podle druhu sondy různě hmotná závaží (cca 2 kg). Meteorologický balon je vyráběn a prodáván podle užitných vlastností. Ty jsou dány velikostí užitečné zátěže, vertikální rychlostí stoupání (5 - 6 m/s) a garantovanou dosaženou výškou. V tabulkách je pro maximální výšku udáván i průměr balonu při prasknutí, podle typu je to asi 700 až 850 cm. K "plavání" dojde při nevhodně uvázaném hrdle balonu, kdy vodík postupně uniká a nebo při zvýšeném počtu mikroskopických děr v materiálu ručně vyráběných balonů. Výtlak balonu se pak vyrovná s celkovou hmotností sestavy a to může trvat i několik hodin.

V případě fyzikálních experimentů, kdy se měří parametry atmosféry v jedné výškové hladině na velkém území, se používá tzv. aerostat. Materiál takového "balonu" není pružný (např. druh PVC) a při určitém množství vodíku nebo helia se v požadované výšce balon zcela rozepne, dále svůj průměr již nemůže zvyšovat a proto zůstane na jedné letové hladině. Výšku samozřejmě dále ovlivňuje i tepelné záření slunce a proto výška s denním chodem kolísá. Takové sestavy bývají těžké i několik set kg, během několika dnů proletí i tisíce km a většinou kvůli ceně neseného měřícího zařízení jsou stále sledovány a poté řízeně i sneseny na zem.

Aerostatem nesený převaděč je vyzkoušená věc, jeden čas se dokonce uvažovalo v USA o využívání přídavného modulu u meteorologické sondy o retlansaci pro mobilní telefony v pustině. Četnost a délka měření klasického výstupu ale asi nebyla dostatečnou zárukou komerční použitelnosti takové technologie.

Mluvit o nepřátelích sond mne nenapadlo. Vše je konstruováno tak, aby systém po požadovanou dobu pracoval v tomto "nepřátelském" prostředí spolehlivě. Vítr, vzhledem k tomu, že balon se s ním volně pohybuje, je asi nejmenší problém. UV záření narušuje materiál balonu až po několika dnech. Největším "nepřítelem" je proto asi nízký tlak a silný mráz. Sonda je stavěna na funkčnost do tlaku 3 hPa při teplotě -80°C, druhý extrém je +50°C. Proto jsou elektronické zapojení a součástky dimenzovány na toto prostředí. Samozřejmě se referenčně měří i vlastní teplota sondy a využívá se fyzikálních vlastností vlastního ohřevu napájecích hořčíkových baterií.

S pozdravem


Pavel Žárský

Téma co mě zaujalo, protoze jsem se prijmem a dohledavanim meteosond zabyval. Kdyby se tu nasel někdo, kdo by chtel vymenit nejake zkusenosti byl bych rad. Či bych rád z někým vyrazil zase na jejich lov :-).

Nevím jak jsou definováni éterově nezávadní jedninci a tak nevim co se zde dá rici myslim, ale, že je celkem zbytečné s tím dělat nějaké tajnosti obzvláště když frekvence sdělí ČHMÚ na požádání... zveřejněním jim maximálně ušetříte odpovědi na telefonáty či mejly.

Při monitoringu jsem používal scanner naladěn na těch "supertajných kmitočtech" modulaci FM a program SondeMonitor pomocí kterého můžete zaznamenávat trasu sondy, kterou sleduje její palubní GPS prijímač a hodnoty z jejích meteočidel. Program SondeMonitor je určen pro dekodovani vysílaných zpráv z analogových radiosond Vaisala RS80 a digitálních radiosond Vaisala RS92SGP a RS92AGP.
Program je vydáván oficiálně, (ovšem nevím zda je jeho použití legální u nás)protože například v USA si uvědomují cenu vypouštěného zařízení a tak jsou rádi když jim sondy lidé nosí zpět a vykupují je od nich. Nevím jak až moc je recyklují, ale když už nic jiného tak jim zaplatí za úklid zbytků sondy, což je dle mého velmi chválihodný počin.

Samozřejmě se dá na webu dohledat spousty návodů a důvodů proč sondu nevracet a co se s ní dá vše provádět...od předělání na domácí meteostanici až po GPS sledovač... ale vzhledem k povaze a jednoúčelovsti zařízení to zase není až takový odvaz.

[www.coaa.co.uk]
No dobrá sranda, jede to přes zvukovku bez modemu? Vůbec mě nenapadlo, že to není šifrovaný. Jen škoda, že jsem mimo dosah s tím mým škrčítkem. Brněnský a prostějovský frekvence nemám.

Jo, potřebuješ jen zvukovku o Brnu nic nevím... tam je taky sondážka?
Vím o pravidelném vypouštění jen ze stanice Libuš a Prostějov...
Jinak Prostějov vypouštěl....(vypouští?) ve dvou pravidlených časech 00 a 12 hod UTC
Libuš toho má víc:
PTU+vítr - 00, 06, 12, 18 UTC - denně
ozon - 12 UTC - pondělí, středa a pátek v období leden - duben
radioaktivita - 12 UTC - druhé úterý v lednu, dubnu, červenci a říjnu

Vzhledem k délce vysílání není naprosto problém v čase startu sondu na pásmu "najít" uslyšíš jí takto
[www.frars.org.uk]

U Brna to pouštějí vojáci, ale už nevím kdy. Zatím jsem nic nechytil! Ty CHMI sondy jedou WFM? Mám tam jen slabé "tikání". A jet s bookem na kopec už nejde, v té zimě mi brzo zdechne baterka v autě a měnič odmítne měnit. Mám jen tupý dětský "rádio" DJ-X3.

Nějaký marťany WFM jsem slabě ladil 402,200. Analog?

No Prostějov používá....alespoň dle jejich webu analogy RS80
[www.vaisala.com]
takže WFM odpovídá... NFM je pro digi

Velice pěkný sport. 403,700 a ,900 to i dekoduje a šumu ubývá.

Sranda je, jak se po prasknutí začnou zrychlovat úniky až vyšumí. Ta moje to zapíchla po hodině a čtvrt stoupání. Ale žádný chytrý grafy jsem z toho nedostal, moc šumu. Jen dvě tabulky čísel. A souřadnice už vůbec. Vypadá to zítra na up(teda downgrade anteny. Ladí mi o čtyřicítku vejš kde je stejně už akorát velký howno.

[oktopus.110mb.com]

meteosonda s pozorovatelem, lítá na slunce

No - to je fšecko pěkný, ale co třeba něco takového: [www.czcube.cz]

Na DX se objevila zpráva o AMA balonu na 10MHz. Nemůžu nic zjistit, netušíte kdo, kdy, kde?